Pár recenzí na knížky

2. března 2006 v 18:07 | Sargo |  Recenze
Komik - almanach kultu komiky

Jde o první díl patně rozsáhleji plánované edice. Mají ho na svědomí divadelníci, takže tudy vítr fouká - kdo má rád Hanáka si patrně přijde na své, rozhovor s ním patří mezi to dobré; ale celkově jako všechny věci, které mají být o humoru, či přímo plánovitě vtipné, působí dotyčný almanach spíše nejapným dojmem. Najdete zde neveselé povídky a úryvky z her, při kterých si lze jenom uvědomit, jak moc dělá místo, čas a vhodní herci, protože samo o sobě to vtipné není ni zbla. Též truchlivé, lyrické či abstraktní básně, asi na dokreslení tragického nitra komiků.
Nejvíc ze všeho mě po dočtení napadá, jak moc o ničem je humor bez radosti.


Slovník floskulí 2 - Vladimír Just


Jednička se četla docela příjemně. Mám ráda jazykovědné úvahy, s radostí si počtu o neřestech, které vládnou peru i jazyku. Bylo to, pravda, na můj vkus trochu nevědecké - autor příliš často za floskuli označil něco, co mu umožnilo vypořádat se s nějakým tématem, ba dokonce, řekněme to na plná ústa, zanadávat si na něj.
Dvojka bude, počítám, ve stejném duchu; žel, po přečtení části úvodu mě autorova samolibost stihla znechutit natolik, že jsem se k heslům samotným dosud nedostala.


Papuánské polopravdy - Vojtěch Novotný


Autor je biolog, který na Papui pár let pracoval a střihnul si mezi všemi těmi broučky a slimáky i pár esejů z tamní reality. Jsou pro čtenáře přínosem všemi možnými způsoby. Papua-Nová Guinea je fascinující svět sám o sobě. Obrázek domorodce sedícího před chatrčí a s despektem zírajícího na kameru, nebo zkušeně procházejícího pralesem, jak ho známe z televizních pořadů, se tu prokresluje velmi realistickým a drsným způsobem. A, samozřejmě, některé běžné věci našeho vlastního života lze nahlédnout z úhlu nebývalého.
Nevhodné pro romantiky; po přečtení nepopadne středoevropana touha žít jako prostý domorodec v soulasu s přírodou uprostřed pralesů, ba daleko lépe chápe, proč se pro ně strom = nepřítel (byť jsou ochotní, pokud za to bílý muž zaplatí, svůj postoj mírně přehodnotit) a jak mohlo dojít k zbožštění helikoptéry, a co všechno znamená malárie.
Jinak ale vhodné pro úplně každého a velmi doporučuji. Jak jinak se chcete dozvědět, proč zrovna tam lidé při dopravních nehodách umírají nejčastěji po dvou, co může znamenat pojem "alternativní medicína" a jak misionáři překonávají obtíže při výkladech víry, když se domorodci domáhají vysvětlení, co je to teda ta "ovce" a "chléb"; a proč se tu na žádnou nemoc neumírá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jm jm | 3. března 2006 v 12:23 | Reagovat

Nebyl bych rozhodně tak přísný k těm komikům. Některé věci byly dobré: povídky Petra Vydry se četly dobře (oblíbený námět - SIMka v nesprávných rukou) a scénky Kulturně divadelního spolku Puchmajer jsou dle mého zábavné i takto písemně.

2 Sargo Sargo | 3. března 2006 v 20:46 | Reagovat

Ony povídky se četly docela dobře, ale humorné nebyly vůbec; byly to prostě takové obyčejné, konzumní povídky, které neurazí, ale rychle se na ně zapomene. Uvědomila jsem si na nich jenom, jak málo současné literatury čtu - mobil jako samozřejmá součást příběhu je mi stále raritou :-) Ty scénky divadelního spolku mi naopak přišly... no... nezatoužila jsem jíti do divadla. Zato jsem velmi zatoužila nejíti do divadla... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama